Nejčastější poruchy elektropneumatických (vrtacích) kladiv

Každý, kdo vlastní vrtací kladivo, by určitě chtěl, aby mu sloužilo co nejdéle. Nejlepším způsobem, jak prodloužit životnost nářadí, je používat jej v souladu s návodem k použití a provádět pravidelnou údržbu. Podívejme se blíže na nejčastější poruchy kladiv a jak jim můžeme předcházet.

Elektropneumatický příklep

Elektropneumatické kladivo využívá přeměnu rotačního pohybu rotoru na posuvný pohyb pístu (obr.1). Elektropneumatický systém využívá k vytvoření úderu dva písty – hnací píst a volnoběžný píst. Převodem v motorové části se vytváří pohyb hnacího pístu pomocí klikového hřídele nebo excentrickým převodem. Hnací píst se pohybuje ve válci spolu s volnoběžným pístem a stlačuje vzduch, který pohání volnoběžný píst proti úderníku. Více naleznete v článku "Jaký druh příklepu potřebujete".

Obr. 1. Kombinované kladivo HERMAN BX-1200 (Animace pohonu)

Poruchy elektropneumatických kladiv

• 1. Pneumatický systém
• 2. Úderník
• 3. Upínací hlava
• 4. Přepínání provozních režimů
• 5. Motor
• 6. Spínač
• 7. Přívodní kabel

1. Pneumatický systém

Pro vytvoření efektivního úderu je důležitá těsnost pneumatického systému.

Jak bylo zmíněno, hnací píst (obr.2) je uložen ve válci, který pohybem vpřed stlačuje vzduch a pohání volnoběžný píst (obr.3). Poškozením nebo opotřebováním těsnících kroužků (obr.4) hnacího a volnoběžného pístu dochází k úniku vzduchu z válce. To má za následek ztrátu energie příklepu. Příčinou poškození je nedostatečné mazání, kdy dochází k vydratí vodicího válce a/nebo těsnění.

Volnoběžný píst svým pohybem udeří do úderníku, který vytváří úder na nástroj.

Při opotřebovaném těsnění volnoběžného pístu dochází k samovolnému pohybu pístu a ke zpětnému rázu na úderník nebo hnací píst. Takový pohyb může způsobit poškození celého mechanismu úderu.

Obr.2. Nový hnací píst (1), poškozený hnací píst (2)

Obr.3. Nový volnoběžný píst (1), pošk. volnoběžný píst (2)

Obr.4. Nové těsnění pístu (1), poškozené těsnění pístu (2)

2. Úderník

Obr.5. Nový úderník (1), poškozený úderník (2)

Úderník (obr.5) je uložen v hlavě kladiva a jeho pohyb způsobuje úder na nástroj. Podle konstrukce nářadí je úderník uložen mezi dvěma těsnícími kroužky nebo je těsnění na úderníku. Nadměrným zatěžováním nářadí při práci dochází k deformaci dotykových částí úderníku nebo k jeho zlomení.

3. Upínací hlava

Nejčastěji používaným systémem upínání v hmotnostní kategorii kladiv do 5kg je SDS-plus, do 10kg SDS-max a u velkých bouracích kladiv 28mm nebo 30mm šestihran. U upínacího mechanismu kladiv SDS-plus a SDS-max se pro upnutí nástroje používají aretační kuličky nebo válečky (obr.6), které zabraňují vypadnutí nástroje z upínací hlavy. U nářadí se systémem upínání 28mm nebo 30mm šestihran je upnutí nástroje zajištěno pomocí aretačního kolíku. U všech typů uchycení, kde dochází k posuvnému pohybu nástroje, je nutno mazat stopky nástrojů. Správným mazáním předejdeme jak předčasnému opotřebení upínacího mechanismu, tak samotné stopky nástroje.

Obr.6. Nový aretační váleček (1), poškozený aretační váleček (2)

4. Přepínání provozních režimů

Obr.7. Přepínač režimů. Nový přepínač (1), poškozený přepínač (2)

U kombinovaných kladiv máme možnost volby několika režimů provozu a polohy pro otočení sekáče do požadované pozice. Přepnutím provozního režimu za chodu dochází k poškození ozubených převodů, přepínače poloh (obr.7) nebo aretace sekáče. Volbu provozního režimu provádíme proto vždy až po zastavení nářadí.

5. Motor

Poškození motorové části kladiv je častým následkem přetěžování nebo znečištěných větracích otvorů nářadí. Nářadí by mělo být provozováno tak, aby během práce neklesly otáčky motoru pod nominální hodnotu. Vždy dbáme na čistotu větracích otvorů. Pravidelným čištěním stlačeným vzduchem předcházíme zanesení větracích otvorů motoru. Podrobně se tématu poruch motorové části nářadí věnujeme v článcích "Poruchy komutátorových motorů elektrických nářadí" a "Poruchy bezkartáčových motorů elektrických nářadí".

6. Spínač

Spínač (obr.8) je klíčovou komponentou, která umožňuje ovládání a obsluhu nářadí. K jeho poškození nejčastěji dochází zanesením kontaktů při práci v prašném prostředí. Pravidelným čištěním pomocí stlačeného vzduchu můžeme předejít jeho poškození.

Obr. 8. Nový spínač (1), poškozený spínač (2)

7. Přívodní kabel

Porucha přívodního kabelu se nejčastěji projeví v místě jeho vstupu do nářadí, při průchodce kabelu (obr.9) nebo v blízkosti vidlice (obr.10). Při jakémkoli poškození kabelu je používání nářadí nebezpečné, neboť může dojít k úrazu elektrickým proudem.

K odstranění poruchy je třeba vyměnit přívodní kabel. Takovou opravu by měla provádět osoba k tomu způsobilá (s odpovídajícím elektrotechnickým vzděláním a praxí), ideální je však poslat nářadí do autorizovaného servisu. Abychom zabránili poškození přívodního kabelu, dbáme na to, abychom kabel neohýbali do ostrých úhlů, neomotávali jej kolem nářadí příliš těsně, a aby při práci nebyl vodič napnutý. Nikdy nepoužíváme šňůru pro přenášení, zatlačování nebo vytahování nářadí ze sítě. Chráníme šňůru před teplem, olejem, ostrými hranami nebo pohyblivými částmi nářadí.

Obr. 9. Zlomený kabel při vstupu do nářadí

Obr. 10. Zlomený kabel u vidlice

Závěr

Shrnutí základních zásad předcházení poruchám a prodloužení životnosti našeho pomocníka:

• Pravidelné mazání hlavy kladiva a mechanismu úderu.
• Mazání stopek nástrojů.
• Nářadí nepřetěžujte - motor musí vždy pracovat při jmenovitých otáčkách.
• Při zjevné ztrátě příklepu ukončete práci – a nářadí si nechte prohlédnout v autorizovaném servisu.
• Při jakémkoli poškození nářadí nepoužívejte.

Klíčová slova: pneumatické kladivo, motor, spínač, úderník, upínací hlava, pneumatický systém, přívodní kabel

Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN

Marek Baláž

U společnosti HERMAN jsem začal pracovat jako servisní technik. Během tohoto období jsem měl možnost poznat každý model nářadí takříkajíc do posledního šroubku. V současné době vedu servisní oddělení a osobně se podílím na testování nových výrobků.