Brusný kámen pro oživení diamantových nástrojů
Pokud máme k dispozici správný kotouč pro správný materiál a také jej správně používáme, bude plynule řezat a žádné očištění, nabroušení, naostření či oživení není nutné řešit. Takový stav je však vzácný – málokdy se přesně trefíme do konkrétního materiálu a navíc – často používáme daný kotouč pro různé materiály, i když mohou mít podobné vlastnosti.
Řezné hrany diamantových zrn mohou vykonávat svou práci jen tehdy, když nejsou „utopeny“ – musí být viditelné a hmatatelné na kontaktní ploše kotouče s materiálem – tedy po jeho obvodu (obr. 1).
Pokud se však citelně snižuje rychlost řezání a/nebo se kotouč velmi hřeje, je čas na řešení tohoto problému, aby nedošlo k vážnějšímu poškození. V takových případech není vidět žádná diamantová zrnka, pracovní část se leskne, je hladká až sklovitá a připomíná povrch glazované dlažby transparentní barvy. Jako by tam ani nebyly – jsou „zality“ v jakési hmotě.
Takový jev nastává zejména při řezání materiálů, které jsou pro daný kotouč příliš tvrdé.
Obr. 1. Kontaktní plocha diamantového kotouče
Vlivem nadměrného tepla může docházet k mikroproudění kovu, který je pojivem diamantových zrn – postupně je může „zalít“ a tím zakryje i řezné hrany, což vede k výraznému zpomalení řezání. Přirozenou reakcí obsluhy je zvýšení přítlaku na stroj, což ovšem vede k dalšímu zvýšení teploty a dalšímu zpomalení řezání a nakonec kotouč neřeže vůbec.
V tomto bodě si mnozí koupí nový kotouč - je však velká šance, že jej bude možné znovu použít a tím ušetřit peníze.
Potřebujeme pouze odstranit „krycí vrstvu“ a to tak, aby se zrnka diamantů dostala na povrch. Pro správné pochopení této problematiky je nutné zopakovat si některá fakta.
Základní poučka zní: čím tvrdší materiál, tím měkčí kotouč a čím měkčí (abrazivnější) materiál, tím tvrdší kotouč. Pod pojmy „měkčí nebo tvrdší“ kotouč nerozumíme měkčí nebo tvrdší diamantová zrnka, ale měkčí nebo tvrdší pojivo v aktivní řezné části po obvodu kotouče.
Pojivem diamantových zrn je nejčastěji prášková směs různých kovů. Lisováním v příslušné formě se za vysokých teplot vyrobí diamantové segmenty (nebo jinak tvarovaná aktivní pracovní část). Ty jsou následně upevněny na kovovém těle diamantového kotouče.
Různý poměr směsi těchto kovů a kombinace různých tlaků při lisování segmentů je určující pro vlastnosti pojiva. Není proto snadné mít tu správnou recepturu a její kombinaci s technologickým postupem – je zde tedy mnoho faktorů, které patří do kategorie „know-how“. Neexistuje pouze tvrdé nebo pouze měkké pojivo, ale jedná se o širokou škálu různě tvrdých a různě měkkých pojiv. Strefit se do optimální tvrdosti pro konkrétní materiál pro konkrétní materiál není vůbec jednoduché a podaří se to jen velmi vzácně – ale nedělejte si těžkou hlavu, stačí, když se trefíte alespoň přibližně a s kvalitním kotoučem budete spokojeni.
Většina stavebních materiálů je tvrdého charakteru, proto mají diamantové kotouče na stavební materiály většinou měkké pojivo. Pokud však potřebujete řezat velmi tvrdý materiál, potřebujete kotouč s velmi měkkým pojivem.
Stupeň „měkkosti“ nebo „tvrdosti“ není nijak škálován, často se setkáte pouze s orientačními informacemi, např. měkký, středně tvrdý, tvrdý apod. Rozhodující je proto materiál obrobku, na který je kotouč vhodný – z toho můžete pak předpokládat, jaké asi má Váš kotouč pojivo.
Obr. 2. Keramická dlažba s glazurou v řezu
Častým případem, kdy je třeba kotouč oživit, je řezání dlažby. V principu jde v první řadě o vysoké nároky na čistotu řezu. Keramická dlažba není problém - vyrobena je z hlinitého písku nebo jílu. Pokud má povrch potažený glazurou, nazývá se glazovaná dlažba – v řezu takové dlažby je vidět dvě vrstvy materiálu (obr. 2).
Gresová dlažba (nazývá se také gresový porcelán) se vyrábí zejména z drceného kamene, který se lisováním formuje a následně vypaluje při dvakrát vyšších teplotách než keramická dlažba. Proto se jedná o velmi tvrdý a odolný materiál. Je většinou i velmi drahá, proto se přirozeně vyžaduje čistý, velmi přesný řez s okraji bez „ostrapků“ – kotouč musí být vždy ve vynikající kondici.
A proto zde je brusný kámen.
Pokud totiž diamantový kotouč neřeže a je zřejmé, že aktivní pracovní část ještě není opotřebovaná, ale diamantová zrnka není vidět, musíme je dostat ven – na povrch Předpokládejme, že tam jsou a že jste si nekoupili pouze „atrapu“ diamantového kotouče .
A tady narážíme na přesnost pojmu, kterou jsem zmínil na začátku. Jdeme diamantový kotouč očistit, nabrousit, naostřit nebo oživit?
Nám se jeví jako nejvýstižnější výraz „oživení“. Jdeme tedy oživit pracovní část a je jedno, zda má segmenty, turbo provedení nebo jde o nepřerušovanou konstrukci, nebo má nějaký futuristický tvar (obr. 3).
Před samotným broušením se doporučuje posoudit stav diamantových segmentů, a proto někteří výrobci mají několik druhů brusných kamenů. Takže zase je zde něco složitého a zase by zde mohly být otázky – jak si vybrat?
Obr. 3. Různé provedení aktivní pracovní části
Cituji (nejmenovanou) firmu – specialistu na diamantové kotouče:
"Na velmi otupené diamantové kotouče větší zrnitosti se doporučuje zrnitost brusného kamene 80, na jemnou a střední zrnitost otupených diamantů se doporučuje zrnitost 150 a na málo otupené 220."
Ale jakým brusným kamenem by se měl ošetřit například velmi otupělý kotouč s jemnou zrnitostí? Nebo co je to jemná zrnitost? V technických údajích produktů tento parametr těžko naleznete – a nač by Vám také byl? Vy přece potřebujete řezat – rychle a čistě!
Video: Oživení diamantového kotouče
Náš pohled na řešení tohoto problému vychází z nesčetných pokusů, aby byl výsledek jednoduchý.
K dispozici je malý „kapesní“ brusný kámen HERMAN GH-10 se zrnitostí 150 (dle FEPA). Má tvar a velikost asi jako truhlářská tužka a je vhodný pro broušení malých kotoučů – zejména takových, kterými potřebujete řezat přesně. A možná shodou okolností právě řežete gresovou dlažbu.
Postup, jak za pár minut oživit diamantový kotouč průměru 125mm upnutý v úhlové brusce, je vidět v krátkém videu.
Kamenem je třeba při broušení trochu pohybovat, aby oživil zejména pracovní část po obvodu. Po několika sekundách stroj vypněte a zkontrolujte stav kotouče. Postup opakujte – pokud je to nutné, i několikrát – dokud neuvidíte diamanty na povrchu. Totéž z druhé strany. A hotovo.
Při řezání gresové nebo i glazované keramické dlažby – nebo všude tam, kde potřebujete plynulý, rychlý a čistý řez – proveďte tento krátký manévr vždy po několika řezech.
Jeden kámen Vám vystačí na 3 až 5 takových přebroušení a i těch pár vteřin za to stojí...
S velkou a těžkou úhlovou bruskou to nedělejte. Bezpečnější je pročistit segmenty ručně (obr. 4 A) nebo si pořídit náhradu, do které zaříznete - například starou cihlu (obr. 4 B).
Obr. 4. Oživení segmentů: ruční (A) a zaříznutím do
abrazivního obrobku (B)
Obr. 5. Oživení brusným kamenem na stolní pile
U stolních pil, kterými se provádějí přesné řezy „na mokro“, tedy s přívodem chladící vody, potřebujete mít k dispozici brusný kámen takové velikosti, aby byl proces oživení bezpečný – nejlépe velikosti běžné cihly (obr. 5). A přesně tak, jak jste řezali dlažbu, obklad nebo jiný materiál, zaříznete do brusného kamene. Hloubku řezu stačí nastavit na několik milimetrů – obvykle se nastavuje na výšku segmentů podle jejich aktuálního stavu.
Pokud takový blok brusného kamene nemáte, u nás jej nehledejte. My se totiž nezabýváme stolními pilami a ani kotouči do nich, poradíme Vám však náhradní řešení.
Nejlepším je blok z pískovce, velmi dobrá je poctivá stará plná cihla klasického tvaru nebo pomůže i šamotová cihla. Doporučujeme, abyste zařízli ze začátku 2-3 krát, následně zkontrolovali stav a v případě potřeby opakovali. Ani tento úkon není třeba přehánět, protože zbytečně opotřebujete kotouč.
Závěr
Jistě znáte příběh o žábě, kterou když hodíte do studené vody, zvykne si i na vysokou teplotu, kdy stoupá pomalu. Oživení diamantových kotoučů a jejich občasné „protažení“ brusným kamenem, zaříznutím do pískovce, staré plné cihly nebo šamotové cihly by mělo patřit k běžným úkonům, které šetří Vaše peníze. Může se totiž stát, že se diamanty zanášejí velmi pomalu a Vy si klesající rychlosti řezání, broušení nebo vrtání diamantového nástroje ani nevšimnete. A nástroj přehřejete, zničíte nebo se stane nebezpečným. Nezapomeňte na chlazení – při řezání stolní pilou na dostatečný přívod vody a při řezání „na sucho“ na dostatečné přestávky: po každých třiceti sekundách řezání ochlaďte kotouč volnoběžným chodem brusky alespoň po dobu deseti sekund.
Klíčová slova: brusný kámen, oživovací kámen, čistící kámen, oživení diamantových nástrojů, diamantový kotouč
Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
https://www.youtube.com/watch?v=jJsgd-eWjIU
Tomáš Vojík –
jsem ani netušil, že lze jednoduše oživit diamantový kotouč. Zajímavý příspěvek
Renáta Sliwková –
Jako vždy nové informace
Mikulas Tóth –
Áno vyskúšane funguje to dobre. Pekný a poučný článok.
Németh András –
Ki fogom próbálni. Remélem hasznos tanácsokkal lettem gazdagabb.
vyzkouším to. Doufám, že jsem získal další užitečné rady.
Přeložit text Zobrazit originálViktor Mikloš –
Ďakujem, vyskúšam. Stará tehla fakt funguje? Ako vždy je to plnohodnotný článok. S pozdravom Viktor Mikloš.
Odpověď:
Áno, stará tehla je vysoko abrazívny materiál a dobre poslúži na očistenie kontaktnej plochy diamantového kotúča.
Dušan –
výborný článok , zaujímavá novinka - už len vyskúšať