Proč je diamantový kotouč na zdivo tak podceňován
Mezi stavbaři často slyšet zažité a na první pohled možná i zcela logicky znějící tvrzení, že pro kotouč, který dobře řeže tvrdý železobeton, by přece řezání měkkých stavebních materiálů neměl být žádný problém!
Je to opravdu tak?
V první řadě si připomeňme základní poučku: čím tvrdší materiál, tím měkčí kotouč a čím abrazivnější materiál, tím tvrdší kotouč. Pod pojmy „měkčí nebo tvrdší“ kotouč rozumíme měkčí nebo tvrdší pojivo v aktivní řezné části po obvodu kotouče.
Pojivem je nejčastěji prášková směs různých kovů, promíchaná s diamantovými zrny. Lisováním v příslušné formě se za vysokých teplot vyrobí diamantové segmenty. Ty jsou následně upevněny na diamantový kotouč (obr. 1).
Právě směs různých kovů v různém poměru je určující pro vlastnosti pojiva. Neexistuje pouze tvrdé nebo pouze měkké pojivo, ale jedná se o širokou škálu různě tvrdých a různě měkkých pojiv. Trefit se do optimální tvrdosti pro konkrétní materiál není vůbec jednoduché, ale k velmi dobrému výsledku se můžeme přiblížit.
Obr. 1. Diamantový segment (A) se skládá ze zrnek diamantu (B) a pojiva (C)
Obr. 2. Nejběžnější stavební materiály
Za tvrdé stavební materiály se ve stavebnictví považuje zejména vyzrálý beton, tvrdý kámen, tvrdá pálená střešní krytina a žula, za měkké (abrazivní) zase pórobeton, omítka, zdivo, pálené nebo šamotové cihly, čerstvý beton nebo případně asfalt (obr. 2).
Obě tyto skupiny musíme řezat diamantovými kotouči se zcela odlišnými pojivy.
Rozeberme si dva hraniční případy, abychom věděli, co se bude při řezání dít dokud nedodržíme výše uvedené zásady.
Když budeme kotoučem na tvrdý vyzrálý beton řezat abrazivní zdivo, půjde to jako do másla, ale...
Kotouč na tvrdý vyzrálý beton má měkké pojivo, bude z něj důsledkem řezání abrazivního materiálu velmi rychle ubývat. Spolu s částečkami prachu odlétají z řezu i ostrá diamantová zrnka – je jejich škoda, ještě si mohli svá „odříznout“. Kotouč se proto velmi rychle opotřebuje – doslova a do písmene – před vašima očima.
Pozor - hrozí i tzv. podřezávání (nazývá se také pobroušení) v blízkosti spojení segmentů s tělesem kotouče (obr. 3). Právě v tomto prostoru způsobuje velmi vysoká abrazivita řezaného materiálu obrušování tělesa kotouče. Diamantové kotouče pro řezání tvrdých materiálů nejsou odolné abrazivnímu působení obráběného materiálu a nemají ani žádné konstrukční prvky zvyšující odolnost vůči tomuto nepříznivému jevu.
Dochází k zeslabování tloušťky stěny tělesa kotouče a nakonec k oddělení segmentu, což může mít za následek vážný pracovní úraz.
Jistě, kotoučem na tvrdý beton můžeme občas zaříznout do abrazivního materiálu, dokonce to i doporučujeme jako vhodné řešení pro oživení jeho řezných schopností. Pokud však hodláme řezat větší plochy abrazivních materiálů, je použití kotouče určeného pro tvrdý beton nejen velmi neekonomické, ale také nebezpečné.
Obr. 3. Podbroušení pod segmenty (A)
A teď opačný případ:
Kotoučem určeným na abrazivní zdivo budeme řezat vyzrálý tvrdý beton.
Kotouč na abrazivní zdivo má tvrdé pojivo. Po chvilce poměrně dobrého řezání bude řezat velmi pomalu nebo vůbec – to proto, že zpočátku byla zrnka diamantu k dispozici ostrá v plné své kráse. Po chvilce se však otupí a tupé zůstávají na svém místě – tvrdé pojivo je nechce uvolnit. Na chvíli pomůže oživení kotouče zaříznutím do abrazivního materiálu, ale při příliš častém opakování Vás to přestane bavit, navíc hrozí přehřátí kotouče a nakonec nezbude nic jiného, než kotouč vyměnit...
Vyjasněte si, co budete řezat
Nejdůležitějším krokem je tedy mít jasno v tom, jaký materiál bude obráběn (řezán). Stavební materiály, pro které jsou primárně určeny diamantové řezné kotouče, mají totiž různé vlastnosti, které se musí brát v úvahu a jak už víme, mezi nejdůležitější patří tvrdost a abrazivita. Každý stavební materiál je charakteristický určitým poměrem těchto vlastností a proto jsou i různé typy diamantových kotoučů.
Pojivo si musí „sednout“ s obráběným materiálem. Jakýkoli drahý a kvalitní – ale pro daný účel nevhodně zvolený kotouč – bude zklamáním.
Proč je tedy kotouč na zdivo tak podceňován?
Za prvé – je to proto, že panuje rozšířený, ale technicky naprosto nesprávný názor – „když to řeže tvrdý beton, musí to řezat i měkký pórobeton“. Proti zažitým tvrzením – i když jsou nesprávné – se bojuje těžko. My však už víme – ano, bude to řezat, ale jen krátce a víme, s jakým výsledkem a jakými riziky.
Obr. 4. Ochranný segment diamantového kotouče (A)
Za druhé – kotouče na abrazivní materiály jsou zpravidla dražší než kotouče na tvrdé materiály, a někdy dost podstatně. Je to proto, že jejich konstrukční řešení musí být alespoň částečně odolné podřezávání. Například ty s velkými průměry pro mokré řezání asfaltu nebo vysokoabrazivního čerstvého betonu do řezačů spár s výkonnými motory mají několik šikmých mohutných, tzv. ochranných segmentů (obr. 4).
Malé kotouče do úhlových brusek pro suché řezání abrazivních materiálů mají jednodušší ochranu. Tou je obvykle tloušťka tělesa (jádra) kotouče, na kterém jsou upevněny diamantové segmenty. Hrubší jádro je více odolné podřezávání. Například 125mm diamantový kotouč HERMAN AGRESSA na tvrdé materiály má tloušťku jádra 1,25mm a HERMAN ABRASIVA je téměř o 30% silnější: až 1,55mm. Navíc dobrý kotouč na abrazivní materiály má málokdy 7mm výšku segmentů – většinou víc. Je to samozřejmě i z důvodu očekávaného většího opotřebování.
Za třetí – diamantový kotouč pro řezání některých abrazivních materiálů má konkurenta – pilový list se zuby z tvrdokovu, který je v některých aplikacích – a zejména máme-li ocasní pilu – docela dobrým řešením. Jistě, řezání pórobetonu takovým pilovým listem je snazší než řezání pálené cihly. A v rychlosti řezání stavebních materiálů pilové listy za diamantovými kotouči zatím značně zaostávají.
Závěr
To, že se diamantové kotouče pro řezání abrazivních materiálů využívají mnohem méně než kotouče pro tvrdé stavební materiály, je vzhledem ke strukturě materiálů na stavbě a možnosti jejich řezání zcela přirozené. Vždyť i my máme ze šesti typů diamantových kotoučů pro úhlové brusky jen jeden kotouč vhodný pro abrazivní materiály. Nikdy v počtu použitých kotoučů nedoběhnou své populárnější sourozence. Avšak jejich použití je i díky výše uvedeným důvodům mnohem vzácnější, než by si zasloužili, přičemž nemalou měrou se na tom podepisuje i nesprávný a pro ně nespravedlivý zažitý názor, který se nám snad v tomto článku podařilo vyvrátit.
Klíčová slova: diamantový kotouč, řezání, tvrdost, abrazivita, pojivo, úhlová bruska, řezání stavebních materiálů, řezání betonu, řezání zdiva, řezání kamene, řezání cihly
Zdroje:
Interní technické a školicí materiály společnosti HERMAN
Viktor Mikloš –
Info potrebné pre predajcov. Podám ďalej na našej predajni. Ďakujem.
Mikulas Tóth –
Úplne súhlasíme stále treba používať nato načo je určený. Super článok.
Ján Bunta –
informacia o roznych druhoch reznych kotucov mozno nie prekvapiva ako to, aky dosledok ma ich nespravna volba. som ale skeptik a majster da robotnikovi jednu flexku a jeden rezny kotuc s tym bude robit, kym ho nezoderie, alebo neda vypoved. Preco? lebo je to jednoduchsie, ako mat kotuce viacere a co i len ob den ich menit, podla druhu materialu. Zvysene naklady predsa moze zapocitat do ceny diela...
????
Papp Sándor –
Nagyon hasznos információkat tartalmaz a cikk
Článek obsahuje velmi užitečné informace
Přeložit text Zobrazit originálTomáš Vojík –
Hezky vysvětleno, je dobré vědět co kumu prodat. Akorát mnoho výrobců neudává jaký typ kotouče vlastně dodává.
Renáta Sliwková –
Článek je pro nás velkým přínosem do praxe.
Libuša –
Poučné .Ďakujem.
Petr Šindelář –
Informace jsou důležité . Netušil jsem o všech důsledcích nesprávného použití kotoučů .